„Zelená je tráva, a hlavně úplně jiná než ta umělá“ - Poprvé v tomto roce na přírodní trávě. Dlouho nekosené. Ukopnout míč na pár metrů = obrovský terén. K tomu pořádná dávka vedra a nepřílišná ochota se nějak extra hýbat.
„Tráva nebo umělka“ - Takovou volbu jsme měli před zápasem. Tráva nebo umělka. V průběhu zápasu jsme ještě několikrát volili. Běhat, neběhat. Hádat se soupeřem, nehádat. Hlásit ofsajdy, nehlásit. Dohrát, nedohrát. Vyhrát, prohrát.
„Strašidla ze Spessartu“. V předchozích šesti duelech jsme se vždy radovali my. Chýně si před zápasem rozhodně dělala zálusk konečně nad námi uspět. My jsme naopak v pouhých dvanácti lidech do zápasu vstoupili velmi ledabyle. Přesto jsme hned z počátku několikrát soupeře vážně ohrozili. Podařilo se nám jít i do vedení.
„Když Vy to moc žerete!“ V dalším zápase nás měl prověřit kvalitní soupeř z Berouna, návštěvu Střešovic tak učinil i Patrik Brodan v čele berounského útoku. Už ve 3´jsme využili svou první šanci. Za obranu si naběhl Melounek a podélnou střelou nás dostal do brzkého vedení. (1:0) Leč ve 4´bylo vyrovnáno.
Buďme struční. Po náročném zimním turnaji přišel zápas naší kategorie. Zápasová praxe se silnými soupeři byla znát a od začátku jsme v utkání dominovali. Byli jsme důraznější a především rychlejší. Buďme struční. Začátek patřil nám. 11´nahrávka Kašpara za obranu, Zizzé k tyči 1:0. 19´ rohový kop Melounka, Zizzé hlavička - 2:0.
