Vánoční turnaj 'Pohár nadějí 2008'

Vždy před Vánoci se ročník narození 1993 účastní dvoudenního turnaje na Podolí. Pozvánka přišla i letos a tak jsme jeli oslavit předvánoční čas fotbalem. Stejně jako v předchozích letech pozvali pořadatelé řadu kvalitních týmů, takže bylo opravdu co sledovat.

První den byly na pořadu zápasy ve skupinách. Postupně jsme se utkali s účastníkem moravskoslezské ligy starších žáků Spartou Brno, účastníkem pražského přeboru Duklou Praha a pořadatelským týmem Podolí A. Odjížděli jsme s 13 hráči, když někteří se pro nemoc omluvili na poslední chvíli, takže jsme byli doplněni o hráče ročníku 94, Dana Chrastila, Marka Vyjdáka, Stefiho Zvolenského a Tomáše Rothe a Ondřeje Píchu z našeho Áčka mladšího dorostu.

Do turnaje jsme vstoupili bojem se staršími žáky z Brna. Od počátku šlo o vyrovnaný souboj, kde rozhodne drobnost. Na straně soupeře byla šikovost a zkušenost s vyšší soutěží, na naší zase rovnocenná šikovnost a rok k dobru. A i to nám pomáhalo k mírné herní převaze, kterou jsme bohužel nedokázali zužitkovat. A tak šel soupeř do vedení po ideálním balónu za obranu, který si rychlý útočník zpracoval do běhu a prostřelil brankáře. PO chvíli se nám podařilo vyrovnat z přímého kopu ve vzdálenosti 25 metrů. To nám vlilo novou krev do žil a chtěli jsme přetáhnout vítězství na naši stranu. Bohužel platí pravidlo nedáš dostaneš. Po sérii rohů jsme při tom posledním už viděli míč v síti soupeře. Bohužel vedle a z rychlé rozehrávky opět míč na krajního záložníka, který jako přes kopírák poslal míč za obranu a nakonec jsme prohráli 1:2.

Ve druhém utkání nás čekal soused z Prahy 6 - Dukla. Po krátkém úvodním tlaku soupeře jsme hru vyrovnali a zdálo se, že opět půjde o vyrovnaný zápas, kde rozhodne drobnost. Bohužel rozhodly dvě a ne drobnosti. první branku jsme dostali po minele stopera a rozběhnutý útočník šel sám na brankáře. Po další chybě soupeř přidal druhou branku. Kluci se ale nesložili a snažili se dobýt soupeřovu svatyni. Bohužel bez úspěchu.

V posledním utkání prvního dne jsme nastoupili proti domácím. Teoreticky jsme ještě mohli postoupit do finálové skupiny, ale to bychom museli k utkání jinak přistoupit. Nedůrazným přístupem a hlavně množstvím osobních chyb jsme soupeři dovolili čtyřikrát skórovat. Bohužel tři branky byly po minutí míče obráncem. Dokázali jsme jen korigovat po trestném kopu a následné střele z otočky.

Druhý den jsme tedy hráli ve skupině o umístění proti účastníku královéhradeckého přeboru Sokol Třebeš, B-týmu domácích a opět proti Spartě Brno. Tentokrát nás bylo o jednoho hráče více, když navíc přišel Petr Věchtík a Lev Seidl a naopak Chyběl patrik Šorm. Sice jsme chtěli alespoň skupinu útěchy vyhrát, ale přání a skutečnost byly jiné. První utkání rpoti dorostencům z Třebeše opět nabídlo vyrovnané utkání s naší mírnou převahou, která se v závěru utkání vystupňovala téměř v absolutní. Bohužel jedinou branku utkání vstřelil soupeř a my jsme nedokázali odpovědět. Ve druhém utkání s domácí zálohou by opět šlo o kvalitní a vyrovnané utkání, kdyb ovšem školácky nechybovala obrana. V závěrečném utkání jsme se chtěli pokusit o reparát. Úvodnímu tlaku, kdy se soupeř dostal na naši polovinu jen za cenu odkopů jsme nevyužili a naopak soupeři se podařilo zužitkovat svoji jedinou šanci. Dokázali jsme pouze vyrovnat a v závěrečném penaltovém rozstřelu jsme podlehli 4:5 v šesté sérii.

Před turnajem jsem si nedělal iluze o umístění. Hrajeme nejnižší soutěž a přeborové, divizní a ligový tým značí kvalitu. Ovšem při hodnocení jednotlivých zápasů musím napsat, že jsme mohli dopadnout lépe. To by ale všichni hráči museli přistupovat ke svému výkonu zodpovedně a po celý zápas. Chvilkové nesoustředění a následné přípravkové chyby stojí ostatní hodně sil, které pak chybějí. Mrzí mě, když musím hráče střídat ne proto, že chci změnit styl hry, nebo z nutnosti, ale protože se chová naprosto nedisciplinovaně. To bylo nutné dokonce u tří hráčů. Naopak chci většinu z týmu pochválit za předvedený výkon a za snahu, která u některých byla na jejich hranici. Zvláště pak mladším klukům, kteří rozhodně nezaostávali. Bohužel nedokážeme sami zakončit. Vstřelili jsme celkem tři branky, když dvě dal Ondra Pícha a další přidal Marek Vyjdák. A právě tihle dva mají na svém kontě i nejvíce (možná i jediní) střel ať do branky nebo mimo ni.

Vladimír Pícha