M'A' - SK Třeboradice 2:0 (0:0)

Letná - Generali Arena na Letné. V útrobách stadiónu AC Sparta Praha. Finále. Druhý tým přeboru versus druhý tým 1.A třídy. Červená karta a penalta již ve 14. minutě. Masivní podpora fanoušků v zelenobílé kombinaci.

Svátek fotbalu pro celé Střešovice. Organizovaný pochod střešovických fanoušků. Přes 200 dětí v zelenobílé kombinaci. Parádní střešovická kulisa. V zápise jsme byli uvedeni jako domácí a díky fantastické podpoře jsme se v zápase tak mohli i cítit.

Do zápasu jsme vstupovali jako outsideři s úmyslem vyhrát. Udělat vše proto, abychom slavili. Motivace byla jednoduchá. Dát střešovické mládeži vzor, že jde i na naší úrovni zažít to, co obvykle vídáme na velkých fotbalových akcí nejčastěji v televizi.

Obdivně prozkoumat útroby stadiónu, udělat selfie z hrací plochy, napsat mnoho sms zpráv a statusů na sociální sítě, že jsme na Spartě, muselo počkat. Nejdříve práce. Zvládnout zápas. S respektem k soupeři bylo zřejmé, že to nebude vůbec žádná procházka růžovým sadem. Měli jsme jasné taktické pokyny. Tři důležité pokyny.

Možná nezkušenost, možná atmosféra či euforie způsobily, že jsme zápas zahájili bez plnění všech tří taktických pokynů. A první dvacetiminutovka byla pro nás krušná. Zejména po levé straně nám soupeř zle zatápěl. Suverenně nejlepším hráčem zápasu byl třeboradický Grznár, zároveň však i největším smolařem. Už v 6´stál na konci povedené akce a jeho střela orazítkovala tyč. Přesto do vedení jsme mohli jít my.

Nepřesná rozehra v zadních řadách přinesla vynikající nabídku Kouklíku, který se řítil sám na brankáře. V poslední chvíli si však příliš předkopl míč a pak již nestihl brankáře Třeboradic přehodit. 14´minuta přinesla zásadní moment zápasu. Po závaru v našem pokutovém území se dostal soupeř k dorážce do prázdné branky. Do střely se vrhnul Věchtík a míč sice zastavil bokem, jenže míč se vzápětí od boku odrazil do ruky. Rozhodčí ohodnotili zákrok červenou kartou a logicky i pokutovým kopem.

Představa, že budeme prohrávat 1:0 a téměř 80 minut budeme hrát v deseti byla šílená. Grznár však pokutový kop poslal pouze do tyče a tím zřejmě dal ráz celého utkání. Nás čekalo nesmírně fyzicky náročných 75 minut. Soupeř nevyužil několika slibných šancí a my jsme se konečně trochu srovnali a hru vyrovnali. Dokonce i v deseti se dostávali k ohrožení soupeřovy branky. Ve 32´jsme se začali radovat z gólu, který hlavou vstřelil Vegricht. Bohužel branka padla z ofsajdového postavení. První poločas skončil 0:0.

Do druhé půle jsme museli semknout střed hřiště a popravdě taktický pokyn zněl jasně. Soustředit se v deseti především na obranu. V 50´jsme vyvezli míč. Kuivalainen převzal na půlce míč a sebevědomě se pustil vstříc k obraně. Do volného okna mezi obránce si naběhl Vokurka, dostal včasnou přihrávku a s velkým přehledem umístil míč k tyči. (1:0) Rozběhl se přes celé hřiště vstříc dětské střešovické tribuně a stal se jev nevídaný.

Spontánní reakce dětí byla, jako bychom vyhráli mistrovství světa. Během několika vteřin se vytvořila obrovská hromada těl z hráčů i z dětí. V tu chvíli už naši hráči byli pro Střešovice hrdiny. O to víc jsme se snažili neinkasovat. Soupeř i nadále hrozil především po levé straně. Jenže četné centry jsme ve vápně zvládali sbírat i díky Mulačovi v brance. Obrovská bojovnost, nasazení přinášely do našich řad zranění a křeče.

A tak jsme byli nuceni při střídání hráčů k doslovným rošádám. V 70´přišla neskutečná paráda v podaní střely Turka. Po vhazování jsme se rychle dostali k míči, Turek zády k brance z rohu šestnácky se střelecky pootočil a vymetl vzdálený roh branky. (2:0)

Střešovická pohádka začínala psát svůj vytoužený konec. Přežili jsme břevno, vstřelený gól z ofsajdového postavení a zápas dovedli k senzačnímu konci. Od 14 minuty hrát pouze v deseti proti takhle skvělému a silnému soupeři, neinkasovat a ještě vstřelit ve druhém poločase dvě krásné branky? Paráda. Sen. Po posledním hvizdu se vzdmula střešovická pýcha jako mexická vlna a zejména děti se rozběhli vstříc pozápasovým oslavám.

Závěrem už stačí napsat: JSME VÍTĚZOVÉ PRAŽSKÉHO POHÁRU PRO ROK 2016/2017 a poprvé v historii si zahrajeme MOL Cup. Díky všem, kteří nás podpořili. Udržme si tento vítězný a tmelící euforický pocit.

Branky: 50´Vokurka, 70´Turek

Sestava SKS:

Mulač – Konejl, Vegricht, Věchtík (14´ČK), Charvát – Kuivalainen, Smejtek, Vokurka, Kašpar, Zvolenský – Kouklík (Trenér: Pavel Gregor, Vedoucí: Stanislav Zizzé Žuček)

Střídali: Krpata, Löwe, Turek, Brantal, Markvart

Nezasáhli: Doležal, Pospíchal

Na postupu do finále se podíleli: Obermajer, Peroutka, Ferstl, Šilhavý, Vajnar

Zizzé