Bohemians Praha B - D'A' 1:4 (1:1)
Čekání na GodotaPrvní premiérou činohry Národního divadla v Praze na jevišti Nové scény se stala hra Samuela Becketta Čekání na Godota. Stejně i my jsme nastoupili na Střížkově k premiéře s týmem Bohemians. Podzimní utkání se totiž pro nezájem hostů nedohrálo. Při pohledu na lavičku domácích to i dnes nevypadalo valně, nicméně to vypadalo, že utkání se odehraje celé.
Vzhledem k pracovním povinnostem report na utkání dorazil až ve 22. minutě zápasu. Nastoupili jsme bez nemocného Romanovského, se zdravotním handicapem nastoupil kapitán Alba a mám-li popsat prostředí, ve kterém se dnešní utkání odehrálo, použiji interpelaci o Beckettově hře.
"Příběh se odehrává někde na předměstí, autor předepisuje jen cestu a strom. I jeho postavy jsou z periferie,"
Dle popisu průběhu úvodních minut zápasu se nic moc významného nestalo. Opět by se dal použít výstižný komentář.
Podle Pavelky je hra v podstatě velmi prostá. "Každý na něco čekáme."
V našem případě se čekalo na 100. vstřelený gól v této sezóně. Byla vypsána i motivační trofej pro úspěšného střelce a asistenta. Opojné bublinky nakonec byly největším lákadlem pro Dana Smejtka. Ve 23´ se dostal zcela osamocen ve středu pole k míči. Líně s ním popošel tři metry, jednoduchou nahrávkou ho orazil o pravou nohu se opírajícího Jelínka, a poté detailně a zpomaleně provedenou jednoduchou kličkou obešel oba stopery. I starší ročník obecenstva, který je odkázán na pomoc techniky, si tak mohl v klidu prohlédnout a vychutnat tuto souhru. Jelikož Smejtek ani tváří v tvář brankáři nezapochyboval, byla to souhra gólová a 100. branka byla na světě. (0:1)
Po tomto slavnostním momentu jsme věřili, že se hra rozjede a nabere na tempu a zajímavosti. Nejen tvůrci absurdního dramatu se vyjadřují.
"Je to nejlepší hra na světě, pro nás velká radost i velký úkol"
Náš úkol je zřejmý. Vyhrávat, vyhrávat. Nejlepší hra na světě se v našem podání stala hrou nejnudnější. Ba co víc. Ve svém „nic-nedění“ se domácím podařilo srovnat skóre. Prohráli jsme lacině souboj ve středu hřiště, vyslaná kolmice naším soupeřem zamířila přesně mezi naše středové obránce a najednou šel domácí útočník sám na kasu. A proměnil. (1:1) Zcela neškodný soupeř se rázem stal velmi škodným. Pro zbytek poločasu opět použiji repliku novinového článku z hry Národního divadla.
Čekání na Godota je hrou, o které se nesmí předem mluvit. "Všechny významy, které jsou v ní skryty, si musí každý najít sám."
V našem případě bychom hledali velmi dlouho.
Do druhého poločasu nastoupil Ander namísto Alby. Připravovali jsme navíc další tři změny, abychom ukončili trápení a co nejdříve potvrdili, že povinnost splníme i tady a škrtneme na tričku další název.
"Myslím, že ty avizované nedostatky, například s akustikou zdoláme."
V prvních 15 minutách se totiž nedařila optimální komunikace mezi hráči na hřišti a trenéry na lavičce. Zřejmě trenérům nebylo příliš rozumět, nebo to z lavičky příliš praskalo a řvalo, protože na hřišti se nedělo téměř nic. Bylo potřeba dobře vyladil akustiku, aby se celý výkon rapidně zlepšil. Jinak jsme na úspěch mohli zapomenout. Hodně aktivně hráli Semrád s Charvátem. V útoku byl svým pohybem hodně znát Jelínek. Mnohem lepší výkon ve druhém poločase předvedli Šoltes s Müllerem. A právě oni nastartovali vysvobození. Šoltes vyslal do brejku Müllera, ten si předkopl míč tak, že by ho nedostihl ani japonský Šinkanzen, nicméně obránce preventivně Müllerovi vystavil stopku v podobě nedovoleného zákroku uvnitř pokutového území a my jsme mohli zahrát pokutový kop. K němu se nakonec postavil Ander. V 63´si stoupl k míči netradičně z boku a dělovkou uklidil do dolního růžku. (1:2). Hra malinko ožila. Navíc o čtyři minuty později se nedomluvil domácí obránce s brankářem. Svou hlavičkou a lá malá domů poslal gólmana na druhou stranu a Janota se mohl výjimečně rozběhnout a pohodlně vstřelit třetí branku. (1:3). Pak na hřiště nastoupil Chomát a Kucký. A konečně začala podívaná. Oba hráči totiž svým pohybem notně oživili spící hru. Díky nim bylo v poslední čtvrthodince vidět pár zajímavých momentů. Chomát si navíc po zásluze připsal branku. V 81´ ho Ander na polovině hřiště vyslal dopředu, Chomát se rozeběhl tak rychle, že ho nikdo už nezastavil. Bodýlkem mohl uzavřít skóre dnešního zápasu. (1:4)
"Prostor se nám líbí, činohře vyhovuje. Konečně máme scénu, kde lze inscenovat problémové texty."
Tak bych uzavřel dnešní povídání, které v lecčem připomínalo slavné Beckettovo drama.
Příští týden nás čeká PSK Union. Další povinnost.
Branky: 23´Smejtek, 63´Ander (proměnil pokutový kop), 67´Janota, 81´Chomát
ŽK: Chomát
Sestava: Kopka – Šyškun (65´Sobotka),Charvát, Semrád, Šoltes (72´Kucký) – Stárek, Smejtek, Alba (46´Ander), Müller, - Jelínek, Janota (68´Chomát)
Použité fráze z internetového odkazu:
"Příběh se odehrává někde na předměstí, autor předepisuje jen cestu a strom. I jeho postavy jsou z periferie,"
Dle popisu průběhu úvodních minut zápasu se nic moc významného nestalo. Opět by se dal použít výstižný komentář.
Podle Pavelky je hra v podstatě velmi prostá. "Každý na něco čekáme."
V našem případě se čekalo na 100. vstřelený gól v této sezóně. Byla vypsána i motivační trofej pro úspěšného střelce a asistenta. Opojné bublinky nakonec byly největším lákadlem pro Dana Smejtka. Ve 23´ se dostal zcela osamocen ve středu pole k míči. Líně s ním popošel tři metry, jednoduchou nahrávkou ho orazil o pravou nohu se opírajícího Jelínka, a poté detailně a zpomaleně provedenou jednoduchou kličkou obešel oba stopery. I starší ročník obecenstva, který je odkázán na pomoc techniky, si tak mohl v klidu prohlédnout a vychutnat tuto souhru. Jelikož Smejtek ani tváří v tvář brankáři nezapochyboval, byla to souhra gólová a 100. branka byla na světě. (0:1)
Po tomto slavnostním momentu jsme věřili, že se hra rozjede a nabere na tempu a zajímavosti. Nejen tvůrci absurdního dramatu se vyjadřují.
"Je to nejlepší hra na světě, pro nás velká radost i velký úkol"
Náš úkol je zřejmý. Vyhrávat, vyhrávat. Nejlepší hra na světě se v našem podání stala hrou nejnudnější. Ba co víc. Ve svém „nic-nedění“ se domácím podařilo srovnat skóre. Prohráli jsme lacině souboj ve středu hřiště, vyslaná kolmice naším soupeřem zamířila přesně mezi naše středové obránce a najednou šel domácí útočník sám na kasu. A proměnil. (1:1) Zcela neškodný soupeř se rázem stal velmi škodným. Pro zbytek poločasu opět použiji repliku novinového článku z hry Národního divadla.
Čekání na Godota je hrou, o které se nesmí předem mluvit. "Všechny významy, které jsou v ní skryty, si musí každý najít sám."
V našem případě bychom hledali velmi dlouho.
Do druhého poločasu nastoupil Ander namísto Alby. Připravovali jsme navíc další tři změny, abychom ukončili trápení a co nejdříve potvrdili, že povinnost splníme i tady a škrtneme na tričku další název.
"Myslím, že ty avizované nedostatky, například s akustikou zdoláme."
V prvních 15 minutách se totiž nedařila optimální komunikace mezi hráči na hřišti a trenéry na lavičce. Zřejmě trenérům nebylo příliš rozumět, nebo to z lavičky příliš praskalo a řvalo, protože na hřišti se nedělo téměř nic. Bylo potřeba dobře vyladil akustiku, aby se celý výkon rapidně zlepšil. Jinak jsme na úspěch mohli zapomenout. Hodně aktivně hráli Semrád s Charvátem. V útoku byl svým pohybem hodně znát Jelínek. Mnohem lepší výkon ve druhém poločase předvedli Šoltes s Müllerem. A právě oni nastartovali vysvobození. Šoltes vyslal do brejku Müllera, ten si předkopl míč tak, že by ho nedostihl ani japonský Šinkanzen, nicméně obránce preventivně Müllerovi vystavil stopku v podobě nedovoleného zákroku uvnitř pokutového území a my jsme mohli zahrát pokutový kop. K němu se nakonec postavil Ander. V 63´si stoupl k míči netradičně z boku a dělovkou uklidil do dolního růžku. (1:2). Hra malinko ožila. Navíc o čtyři minuty později se nedomluvil domácí obránce s brankářem. Svou hlavičkou a lá malá domů poslal gólmana na druhou stranu a Janota se mohl výjimečně rozběhnout a pohodlně vstřelit třetí branku. (1:3). Pak na hřiště nastoupil Chomát a Kucký. A konečně začala podívaná. Oba hráči totiž svým pohybem notně oživili spící hru. Díky nim bylo v poslední čtvrthodince vidět pár zajímavých momentů. Chomát si navíc po zásluze připsal branku. V 81´ ho Ander na polovině hřiště vyslal dopředu, Chomát se rozeběhl tak rychle, že ho nikdo už nezastavil. Bodýlkem mohl uzavřít skóre dnešního zápasu. (1:4)
"Prostor se nám líbí, činohře vyhovuje. Konečně máme scénu, kde lze inscenovat problémové texty."
Tak bych uzavřel dnešní povídání, které v lecčem připomínalo slavné Beckettovo drama.
Příští týden nás čeká PSK Union. Další povinnost.
Branky: 23´Smejtek, 63´Ander (proměnil pokutový kop), 67´Janota, 81´Chomát
ŽK: Chomát
Sestava: Kopka – Šyškun (65´Sobotka),Charvát, Semrád, Šoltes (72´Kucký) – Stárek, Smejtek, Alba (46´Ander), Müller, - Jelínek, Janota (68´Chomát)
(zizzé)
Použité fráze z internetového odkazu:
