D'A' - FC Tempo 2:4 (1:2)

Mocná Psýché
1. zápas play-off o postup do přeboru na domácím hřišti. Napětí. Očekávání. Utéct ze soutěže, která není hodna našeho týmu. Posuďte sami. Vyhrávat zápasy poměrem 20:1, 18:0 nebo 10:0? Když se nedaří, hrajeme špatně vyhráváme 5:0? K ničemu. 

Po 11 takových zápasech přišel přímý souboj o postup s Tempem. Před zápasem jsme byli dobře naladěni, plni optimismu a víry ve vítězství. Boj o postup jsme měli v našich rukou. Poslední tři zápasy. Poslední tři výhry. Velké zápasy však vyhrává hlava. Vyrovnaná psychika. Řecká dcera bohyně Afrodité, krásná Psýché neboli Duše nás poslední květnovou sobotu začarovala.
Vstup do zápasu byl oboustranně nervózní. Tempo složené z mladších hráčů věděli moc dobře o co hrají. Hned od začátku hráli jednoduchou hru. Míče odzadu nakopávali na své šikovné útočníky Klusáka a Sehnoutka. Přesto první půlhodinka patřila nám. V 7´minutě přišla obrovská šance č. 1. Müllerova hlavička o chlup minula bránu. V 8´minutě vyslal dělovku Janota. Ve 12´minutě jsme už téměř zvedali ruce. Janotův skluz však branku nepřinesl. 16´minutě jsme měli 3. gólovou příležitost. Tu sám před brankářem zahodil Ander. V té samé minutě poprvé zahrozili i hosté. Klusákova hlavička se však nevešla mezi tyče. 18´minuta opět zvedla domácí ze sedaček. Z deseti metrů z voleje netrefil prázdnou branku Smejtek. V 21´minutě přišla šance č. 5. Dlouhý aut Janoty nedonesl svým skluzem ani Stárek, ani Smejtek. Ve 27´se neujala další Janotova a ve 34´se podruhé v obrovské šanci objevil Smejtek. Opět nic. Buďme upřímní, po půl hodině mělo být po zápase. Po půlhodině jsme měli vést alespoň 5:0. Naše vlastní psychika nás však srážela do kolen. Rozhodně k sebedůvěře nepomohla 36´minuta. Stoperské duo dnes působilo velmi zakřiknutě a chyběla jim obvyklá jistota. Svůj nedůraz nejdřív projevil Semrád, když dovolil Klusákovi se kolem něho otočit u rohového praporku, ten pak poslal svůj centr na bránu, kde nepochopitelně chyboval brankář Kopka tím, že centr podběhl a na brankové čáře mohl zcela volně hlavičkovat Sehnoutka, kterého ponechal bez zájmu druhý ze stoperů Charvát. (0:1) Překvapivě naše odpověď přišla velmi rychle a my věřili, že to je zlom celého utkání. Ve 41´jsme se dostali do dalšího brejku. Müller uvolnil Andera, který popotáhl míč. Když už se zdálo, že promeškal vhodný moment k finální přihrávce, tvrdě vystřelil a prostřelil. (1:1) Zlomový moment však přišel ve 44´. Nedůraz u laviček umožnil soupeři se středem dostat blíže k našemu vápnu. Ani jeden ze stoperů včas nevystoupil a navíc povolili soupeři kolmici mezi nimi a zabíhající Horn už jednoduše prohodil vybíhajícího Kopku. (1:2). Poločasové skóre vyznělo pro hosty a na nás padla deka. Byli jsme fotbalovější, měli jsme mnohem více ze hry, ale přiznejme si, chyběla vůle. Chyběla hráčská osobnost, která to nakopne. Kapitán Alba působil unaveným dojmem. Chyběla nám dravost, bojovnost, agresivita i odhodlání. Vše, co nás zdobilo v zimním turnaji mužů dnes chybělo. Mocná Psýché nás doslova obmotala svou písní a sála z nás štěstí i jiskru naděje. Navenek jsme nesli hlavy pěkně zpříma. Uvnitř jsme je však měli už pořádně skloněné.
Vývoj dění v druhém poločase nás na nohy nepostavil. Ve 49´ obrovská šance s pořadovým číslem 7. Smejtkův pokus skončil na tyči. Dopředu nás hnala nutnost zvítězit. Ander, který byl po nemoci však začal vadnout. Janotu začaly chytat nepochopitelně křeče. Stárkovi došla energie. Albova před-zápasová únava dosáhla gigantických rozměrů. Střídající Šyškun nepřinesl svým výkonem výraznou změnu proti slabému výkonu Píchy. A stoperská dvojice se vytrácela čím dál tím víc. Výrazně ubylo naší fotbalovosti. Naše hra se víc a víc začala podobat křeči. Soupeř naopak začínal věřit ve střešovický skalp. V 69´přišla obrovská šance číslo osm. Jelínek na malém vápně místo dorážky volil kličky. V 75´se projevila Albův útlum natolik, že absolutně nestačil na Franceho, který ho lehce obešel. Jelikož ho nestíhal ani Semrád, mohlo si i Tempo vyzkoušet pozici sám na gólmana. France zvolil kličku a pohodlně zvýšil. (1:3) Okamžitě jsme se snažili odpovědět. Ke zteči zaveleli především Jelínek a Romanovský. V 78´šel sám na brankáře pro změnu Jelínek. Přestřelil. V 79´přišla obrovská šance s číslem devět. Smejtek opět neproměnil. Následný protiútok zastavil Semrád pomocí faulu, za který oprávněně inkasoval červenou kartu. Ještě horší situace nastala pár vteřin poté, co opustil hřiště. Trestný kop totiž s přehledem do naší brány uklidil svým druhým gólem France. (1:4) O minutu později jsme díky Romanovského střele snížili. (2:4) V poslední minutě se sám před brankářem ocitl Alba. Ani on neuspěl. Naše selhání, náš kolaps potvrdil závěrečný hvizd píšťalky hlavního rozhodčího Horvátha. Soupeř hrál bojovně, důrazně. My jsme se porazili sami. Náš tým je silný. Má spoustu fotbalových talentů, velký příslib pro mužstva chlapů. Bohužel tento tým neumí vyhrávat klíčové zápasy. Sezóna 2009/2010 byla těžká v tom, že se mělo rozhodnout v pouhých čtyřech zápasech. Ve třech odehraných jsme 3x prohráli a to vypovídá mnohé. Bohužel pro nás sezóna  tato sezóna, ve které jsme se snažili o postup, skončila. Neuspěli jsme a pro střešovický dorost je to velká škoda a promarněná příležitost. Nezbývá než se pomalu natočit k té nadcházející.

Sestava: Kopka - Pícha (46.Šyškun), Charvát, Semrád, Sobotka (60.Romanovský) - Müller, Alba, Smejtek, Stárek - Ander (55.Jelínek), Janota (85.Krovský).
Připraven: Chomát
                                                                                                                                                             (zizzé)